Zajímavosti z biografie Sira Alexe Fergusona

Zajímavosti z biografie Sira Alexe Fergusona

| Téma | De la Red

David Beckham

V Davidově poslední sezoně v našem dresu jsme si byli vědomi, že jeho nasazení uvadá, a donesly se k nám zvěsti o jeho flirtování s Realem Madrid. Hlavní potíž byla v tom, že z tradičně stratosférických výšin poklesla míra jeho zaujetí pro hru. Ke konfrontaci mezi námi dvěma, která kolem zápasu vyvolala takový rozruch, došlo v utkání pátého Anglického poháru proti Arsenalu na Old Trafford v únoru 2003, jenž jsme prohráli 0:2.

David se v tomto konkrétním klání prohřešil tím, že zanedbal bránění před druhým gólem Arsenalu. Prostě to jenom vyklusal a protihráč mu jednoduše utekl. David jako obvykle v této době moji kritiku odmítl, chybu za žádnou cenu nepřiznal. Možná si začínal myslet, že už se ani nemusí vracet a napadat, což byly právě vlastnosti, díky nimž se dostal tam, kde byl.

Seděl necelé čtyři metry ode mě. Mezi námi ležela na podlaze řada kopaček. David si od plic ulevil. Zamířil jsem k němu a když jsem se blížil, jednu z bot jsem nakopl. Trefila ho přímo nad oko. Samozřejmě se zvedl a chtěl se do mě pustit, hráči ho ale zadrželi. Druhý den jsem si ho zavolal na kobereček a ukázal jsem mu inkriminované záběry na videu, on však stále nehodlal svou chybu uznat. 

Celá situace se dostala do tisku a právě tehdy jsem představenstvu sdělil, že David musí odejít. Říkával jsem: "Jakmile ztratí trenér autoritu, je s klubem amen. Ovládnou ho hráči a z toho koukají potíže." David měl pocit, že je něco víc než Alex Ferguson, o tom ani v nejmenším nepochybuji. 

Když jsme pak postoupili z prvního místa základní skupiny Ligy mistrů, samozřejmě nám vylosovali Real Madrid. Při prvním zápase ve Španělsku David očividně dychtil hlavně po tom, aby si podal ruku s Robertem Carlosem. V sobotu po naší porážce na Santiago Bernabéu 1:3 se omluvil z utkání s Newcastlem s odůvodněním, že se prý necítí fit. Místo něj jsem postavil Solskjæra, který při výhře 6:2 zahrál skvěle a v základu už zůstal. David jednoduše neměl takovou formu, abych po tomto zápase do odvety s Real Madrid nasadil zase jeho. Před utkáním jsem si vzal Davida stranou a řekl mu: "V základu bude Solskjær." Urazil se a odešel.

Toho večera vypuklo velké haló, když David v 63. minutě vystřídal Veróna a vypadalo to, jako by publiku na Old Trafford dával sbohem. Nakonec vstřelil dvě branky, ale díky úchvatnému hattricku Ronalda jsme i přes výhru 4:3 v soutěži skončili. David si před fanoušky hrál na ublíženého, přestup do Realu Madrid se zjevně blížil. Z dostupných zdrojů jsme se dozvěděli, že mezi Realem a jeho agentem probíhá jednání. Nám se Los Blancos ozvali někdy v polovině května, po skončení naší sezony.

O Davidovi musím říct jednu věc. Ve fázi jeho dospívání mi nebyl po chuti aspekt jeho života. Dám příklad. Jednou jsem dorazil před zápasem na půdě Leicesteru do tréninkového areálu a všiml jsem si, že silnici do Carringtonu lemují novináři. Muselo tam být dobrých dvacet fotografů. "Co se děje?" podivil jsem se, na což mi bylo řečeno: "Beckham prý zítra představí svůj nový účes." David poté přijel s kulichem na hlavě a nechal si ho i během večeře. Nakázal jsem mu, ať si ho sundá, ale neposlechl. Když s ním přišel i druhý den na předzápasovou rozcvičku, prohlásil jsem, že nebude hrát a že ho teď a tady vyřazuji ze sestavy. V ten moment se rozpálil do běla a kulich si sundal. Hlava lysá, kompletně vyholená. Plánoval, že si čepici celou dobu nechá a sundá si ji až těsně před výkopem. V té době jsem si o něj začal dělat starost.


Cristiano Ronaldo

Můj tehdejší asistent Carlos Queiroz mě přemlouval, abych navázal vztahy se Sportigem Lisabon, protože se jim dařilo vychovávat mladé hráče. Byl to dobrý nápad, a tak jsme si začali vyměňovat kouče, aby získávali zkušenosti v jiném prostředí. V roce 2001 jsme do Lisabonu poslali Jima Ryana a tomu padl do oka šestnáctiletý útočník mládežnického týmu Sporting. Jmenoval se Cristiano Ronaldo. Součástí dohody byl srpnový exhibiční zápas (2003) při příležitosti otevření jejich nového stadionu.

Den před utkáním mi Ronaldův agent Jorge Mendes řekl, že jeho klienta nahání Real Madrid a Arsenal. Načasování nemohlo být lepší, protože příští den proti nám Ronaldo nastoupil a zahrál fantasticky. O poločase jsem řekl výkonnému řediteli našeho klubu, že se nehneme z místa, dokud toho kluka nekoupíme. S Cristianem a Jorgem jsme pak dali hlavy dohromady a ihned přestup dohodli. Na další den jsme objednali charterové letadlo, které Cristiana s jeho rodinou dopravilo do Manchesteru.

Opravdové drama jsme s Ronaldem zažili při Mistrovství světa 2006, kdy mrkl na portugalskou lavičku poté, co byl Wayne Rooney vyloučen za dupnutí na Ricarda Carvalha. Ještě předtím běžel za rozhodčím, aby Rooneymu přitížil, to je ale v moderním fotbale běžné. Cristiano však myslel jen na jedno - vyhrát pro svou zemi tento zápas. Skutečnost, že zase po turnaji oblékne dres Manchesteru, v daný moment na mysli neměl. Ale poté toho samozřejmě litoval. 

Nakrátko se tím tak objevila možnost, že se ti dva spolu rozkmotří natolik, že už spolu nikdy nebudou schopni hrát. Nakonec Cristiana zachránil právě Rooney, jenž se zachoval obdivuhodně. Navrhl totiž, že by ti dva společně mohli udělat rozhovor na důkaz toho, že mezi nimi nepanuje zlá krev. Nám se zdálo, že by to mohlo působit ustrojeně a strojově, s tak z toho sešlo, ale na Ronalda udělala Rooneyho velkorysost velký dojem, jelikož už si myslel, že se do Manchesteru nebude moci vrátit.

Když se možnost jeho odchodu začala čím dál víc blížit realitě, uzavřel jsem s ním džentlmenskou dohodu. Cristiano totiž vyjádřil touhu odejít do Realu Madrid, ale já jsem mu řekl: "Letos přestoupit nemůžeš. Vím, že tam chceš, ale radši tě zastřelím, než abych tě Calderónovi prodal. Jestli to udělám, veškerá moje čest bude tatam. Pokud se ti bude dařit, nebudeš nás vodit za nos a někdo se ozve a nabídne nám rekordní sumu, tak tě pustíme." To jsem ostatně sdělil i jeho agentovi. V té době jsme se nesmírně báli, aby podrobnosti naší dohody neprosákly ven. Dokonce jsme Cristiana v tomto směru varovali. Nevěřím, že by Realu něco prozradil.

Když jsme dodrželi slib, že umožníme Cristianu Ronaldovi, aby si splnil svůj životní sen hrát za Real Madrid, musel jsem se nějak vyrovnat s odchodem nejlepšího fotbalisty na světě. Musel jsem přestavět tým a uvažovat o budoucnosti bez Ronalda. Pouštěl jsem ho strašně nerad. Věděl jsem, že jeho absence bude citelná a že naše útočná síla bude nějaký čas otupená.

Není náhoda, že ti nejlepší se často vyznačují schopností obrnit se vůči pokušení. Cristiano patřil k absolutní špičce. Nepil ani nekouřil. Když přišel do Manchesteru, bydlel s matkou a sestrou. Možná se každou chvíli v televizní reklamě, nebo v letní přestávce navštívil noční klub v LA, ale nenechte se mýlit. Cristiano vždy dobře věděl, jak si má organizovat svůj život i svůj čas.


Ruud van Nistelrooy

Na konci sezony 2004/2005 van Nistelrooyův agent požádal o přestup. Ruud se domníval, že s tak mladými hráči jako Rooney nebo Ronaldo nemůžeme vyhrát Ligu mistrů. Real Madrid měl zájem, ale nechtěl zaplatit požadovanou klauzuli 35 milionů liber, kterou si Ruud během podpisu nového kontraktu v roce 2003 nechal do smlouvy vložit výhradně kvůli tomuto klubu (výši jsme ale samozřejmě určili my). Naše pozice byla silná, i to byl dle mého soudu důvod, proč na přestup naléhal. Snažil se s klubem vyjednávat v naději, že dojde ke shodě na částce, která pro nás bude přijatelná. Hloupý nápad.

V průběhu dalšího ročníku si Ruud začal neustále stěžovat na Cristiana Ronalda, protože byl nespokojený s počtem přihrávek, které od něj dostával. Došlo i k několika ostřejším hádkám, nebylo to však nic, co by se nedalo zvládnout. Jednoho dne na tréninkovém hřišti Ruud kopl Ronalda a prohodil: "Copak uděláš? Postěžuješ si taťkovi?" Měl na mysli Queiroze, který se tehdy jako Portugalec o Ronalda v Manchesteru staral, nikoliv Cristianova otce, jenž nedlouho předtím zemřel. Nejspíš ale vůbec nemyslel. Ronaldo se proto rozlítil a chtěl se do van Nistelrooye pustit. Celá tato událost byla smutná.

Poslední tečkou byl však finálový zápas anglického ligového poháru proti Wiganu. V průběhu celé soutěže nastupoval v útoku Louis Saha a já na tom nehodlal nic měnit. Ruudovi jsem řekl, že se ho tam budu snažit poslat během utkání. To se vyvíjelo dobře, a tak jsem se rozhodl dát při posledních střídání šanci novým posilám Evrovi a Vidićovi, aby se otrkali a přičichli k tomu, jaké je to s Manchesterem něco vyhrát. Když jsem to Ruudovi oznámil, vyhlesl na mě: "Vy ...", na to nikdy nezapomenu. To byl jeho konec. Úplně se změnil. Z jeho strany šlo nejspíš o způsob, jak se z Old Trafford dostat.

O pár let později, jednoho lednového večera 2010, mi na mobilu cinkla textová zpráva. "Nevím, jestli si mě pamatujete, ale potřebuji vám zavolat. Ruud van Nistelrooy." Netušil jsem, o co by mohlo jít, ale odepsal jsem OK. Nejdřív jsme začali jen společensky konverzovat. A pak s tím vyrukoval: "Chci se vám omluvit za to, jak jsem se v posledním roce v United choval." Mám rád lidi, kteří se umí omluvit, odjakživa to obdivuji. Ruud mi nic nevysvětloval. Možná jsem měl využít příležitosti a zeptat se ho: "Proč se to tak zvrtlo?" Když jsem nad tím potom přemítal, vyvodil jsem si, že šlo patrně o komplex viny. Nejspíš ho to v duchu trápilo už delší dobu.


José Mourinho

Poprvé jsem v osobně Josého Mourinha vytušil potenciální hrozbu na jeho úvodní tiskové konferenci v roli trenéra Chelsea v létě roku 2004. "Jsem výjimečný," nechal se slyšet. "To je ale drzoun mladá," pomyslel jsem si v duchu...

Sledovat Josého, jak po svém jmenování v roce 2010 zvládá práci v Realu Madrid, bylo fascinující. Šlo o nejzajímavější angažmá ve fotbale, jaké pamatuji, nejpozoruhodnější prolnutí stylů, trenérského a herního. Každý kouč, který tam kdy působil, se musí držet jejich filozofie zvané galácticos. Když angažovali Mourinha, bezpochyby museli být ztotožnění s tím, že se budou muset přizpůsobit jeho myšlení, chtějí-li vyhrát Ligu mistrů. I na Santiago Bernabéu určitě sedělo několik fanoušků, kteří si v duchu říkali: "To se mi nelíbí. Za tohle jsem si nezaplatil. Radši bych prohrál 5:4 než 1:0."

Šlo o nejnáročnější štaci v jeho pracovním životě. Přínos svých metod ukázal už dřív - v Portu, Chelsea nebo Interu. Vyhrál Ligu mistrů se dvěma různými týmy. Jenže dokáže vtisknout vlastní tvář i Realu Madrid, přetvořit ho dle obrazu svého? Už od začátku se nezdálo pravděpodobné, že by opustil své nejposvátnější metody ve prospěch totální ofenzivy a kádru přeplněného hvězdami. José dokázal, že umí naučit velké týmy vyhrávat, ale otázka, na niž jsem chtěl znát odpověď, zněla, aby toho v Madridu dosáhl po svém. 


Ostatní

Někteří fotbalisté trpí pocitem viny, že jsou placeni, aniž - jak si myslí - pro tým něco dělají. Pamatuji si, když Fernando Redondo přestoupil z Realu Madrid do AC Milán, na jednom z prvních tréninků si vážně poranil koleno a odmítl pobírat plat, dokud nebude znovu hrát. Trvalo to dva a půl roku a on si za celou tu dobu od klubu nevzal ani halíř.

Fotbal dnes hraje řada skvělých fotbalistů, ale jsem si jistý, že ti všichni by přiznali, že nejsou na stejné úrovni jako Messi a Cristiano. Nerad bych shazoval nebo kritizoval kohokoliv z vynikajících nebo velmi dobrých fotbalistů, které jsem za šestadvacet let strávených v United vedl, ale světovou třídou byli jen čtyři z nich - Cantona, Giggs, Scholes a Cristiano, který byl něco něco jako hvězda na špičce vánočního stromku.

S většinou trenérů jednají majitelé bez špetky důstojnosti, někteří ani nemají tolik slušnosti, aby s nimi promluvili osobně, a vyhazov jim oznámí po telefonu nebo dokonce textovkou. Carla Ancelottiho v roce 2011 nemilosrdně vyhodil Roman Abramovič z Chelsea po porážce od Evertonu, které předcházely prohra s United a remíza s Newcastlem. O rok dříve přitom Carlo získal double - titul v Premier league a FA cupu, což se mu podařilo teprve jako pátému trenérovi v historii. Carlo nepodlehl emocím, Abramoviče nekritizoval a vůbec se choval úžasně. Myslím, že já bych to na jeho místě nedokázal.

V roce 2011 jsem uháněl vlakem z Eustonu do Lille se smlovou pro francouzského obránce Raphaëla Varana. Detaily kontraktu v tu chvíli ještě s Lens vyjednával David Gill, nějak se to ale dozvěděl Zidane, mladíka nám vyfoukl přímo před nosem a přetáhl ho do Realu Madrid. Pochybuji, že ho tehdejší trenér José Mourinho předtím vůbec viděl hrát.

Když v březnu 2013 v odvetném zápase osmifinále Ligy mistrů United prohráli s Realem Madrid kvůli bizardnímu verdiktu rozhodčího Çakira, jenž ukázal Nanimu červenou kartu za faul na hráče, kterého ani neviděl, byl jsem vzteky bez sebe. Věděl jsem, že na mě budou novináři čekat, ale já nemínil riskovat, že si u každého naběhnu. Místo sebe jsem poslal Micka Phelana, aby k tomu směšnému rozhodnutí sudího něco řekl. Toho večera jsem věděl, že bych porušil své vlastní pravidlo a dopustil se kardinální chyby tím, že bych opravdu odpovídal na otázky. Byla to jedna z nejhorších porážek mé kariéry.

Jorge Mendes je bezpochyby nejlepší agent, s jakým jsem kdy spolupracoval. Byl zodpovědný, až neuvěřitelně se o své hráče staral, vždy mu záleželo hlavně na jejich dobru a s kluby jednal velice férově. Měl jsem dojem, že se Cristianova odchodu do Španělska obává, a to ze zjevného důvodu, že by ho Real Madrid mohl jednoduše pohltit. Po mém soudu měl strach, aby o něj nepřišel. Co agent, to jiný člověk. Když to vezmu z druhé strany, tak jedním z těch, koho opravdu rád nemám, je Mino Raiola. Cítím to tak už od doby, co jsem ho poznal. Naše první setkání, kde se řešilo uplatnění roční opce kontraktu Paula Pogby, se zvrhlo ve fiasko, byli jsme jako oheň a voda. (Během jedné z konferencí na otázku ohledně odchodu Paula Pogby z Manchesteru United Sir Alex označil Raiolu za pytel sraček). 

Zdroj: Alex Ferguson: My Autobiography, Alex Ferguson: Leader

Komentáře

De la Red
De la Red

Dík. Dal jsi to celé? To budeš podle mě jeden z mála. biggrin

Milánek
Milánek

Jasně, že přečetl wink

Dantes
Dantes

Proč jeden z mála? Článek jsem přečetl tzv. jedním dechem.

De la Red
De la Red

Moc dlouhé, navíc jsem si tipl, že tahle historie mladší fanoušky zajímat nebude. smile

Korunní princ
Korunní princ

Já i moji dvacetiletí vrstevníci jsme článek do jednoho přečetli a následně rozebírali ve škole. hat

Superreal
Superreal

Cele celicke. A docela jednim dechem. Parada! thumbsupsmile hat

kakarrot18
kakarrot18

Taky na jeden dech, sirovu biografii jsem četl a tohle bylo příjemné osvěžení paměti. Klobouček. hat

MS
MS

Wow super clanok smile

zemiak
zemiak

Diki diki smile

Masi
Masi

Super článek díky za něj cheers .

plechi
plechi

Parádní čtení

Real Siempre
Real Siempre

Tohle je proste paradni, clovek by se to jinak nikdy nemel sanci dozvedet. hat

De la Red
De la Red

Já jsem si třeba při čtení hned vzpomněl na historku, jak se Calderón chlubil, že Cristiana de facto domluvil a podepsal on. biggrin

dod1al
dod1al

Skvelý článok - rešerš z pamätí sir Alexa thumbsupsmile

  • P.S. najviac ma zaujala pasáž o "krádeži" ZZ, ktorou ulúpil Varane-ho,čo sa pripisuje Mourinho-vi,ako on objavil Raphu a pritom sám sir Alex uvádza,že pochybuje,či ho vôbec niekedy pred angažovaním do Real-u videl Mourinho hrať unsure
merengues
merengues

Jeden objevil, druhý udržel. Dík patří oběma, je to malý zázrak, že přišel k nám a nikdy neodešel, i když byl řadu let až třetí a Manchester na něho pořád čekal.

jokersk
jokersk

Čo viem ja, tak podiel na objavení a prestupe Varane-a sa pripisuje hlavne ZZ

De la Red
De la Red (upraveno: )

Zizou měl v té době objevit a doporučit tři hráče. Varana, Isca a Hazarda. Posledního prý nechtěl Mourinho a Isca by určitě taky odmítl (stejně jako v roce 2010 Davida Silvu), ale ten naštěstí v Málaze vydržel ještě jednu sezonu. José tehdy podle mě tehdy na nějakou francouzskou ligu nemohl mít čas.

luís.figo
luís.figo

Skvely clanok o velkej postave svetoveho futbalu, ktoreho respektuje asi kazdy futbalovy fanusik, kdekolvek na svete. V septembri 1997 som mal tu cest stretnut sa s nim osobne, podat si s nim ruku a ziskat jeho podpis - mega zazitok pre vtedy este mladeho chlapca biggrin

dod1al
dod1al

...tak to áno luís adoring , to ti úprimne závidím - si kápo wink

De la Red
De la Red

A kde? U jaké příležitosti? Já ho měl jednou u Old Trafford pár metrů před sebou. smile

luís.figo
luís.figo

V Kosiciach, LM 1.FC vs MANU - pred zapasom v niekdajsom Hoteli Slovan, kde boli vcetci ubytovani...taktiez podanie ruky a autogram od sira Bobbyho Charltona, od hracov....

Dantes
Dantes

Tak to muselo být parádní. Možná sis to v té době ani tak moc neuvědomovals. Tohle člověk plně docení až s odstupem času hat

luís.figo
luís.figo

Je to tak....stisk ruky s tymito panmi, alebo hracmi ako Peter Schmeichel, David Beckham - ktory bol mimochodom absolutny pohodak, az som mal pocit, ze by si s nami v pohode sadol na drink a pokecal o zivote - ....naozaj parada.

Dani92
Dani92

Alex Ferguson je pán. Neprple sa s ničím. Pritom vyzerá taký pokojný deduško. Ale tak bez rešpektu by nebol tam kde je. Môj tato ho veľmi uznáva ale nedokáže pochopiť čím si ho kúpil Ronaldo (neznáša Crisa). Prečo ho tak stále ospevuje a podporuje? Čím to je, že si ho tak obľúbil?Zo strany Ronaldo je to pochopiteľné, nahradil mu vlastne otca keď ho najviac potreboval a doviedol ho tam kde je ale Ferguson?

De la Red
De la Red (upraveno: )

Tak podle něj to byl nejlepší hráč, který pod ním hrál. Sám si ho v osmnácti našel a vypiplal do absolutní špičky. Tady si můžeš přečíst, že i ty největší hvězdy se v Manchesteru uměly chovat jak naprostí kreténi, ale Cristiano byl prý vždy hodný, pokorný a k tomu naprostý profík. Navíc měl velký podíl na jednom ze dvou triumfů MU v LM a jako jeho jediný svěřenec získal Zlatý míč.

Dani92
Dani92

Ale tak ja myslim ten ich blízky vzťah. Trénoval nespočetné množstvo hráčov a hviezd ale príde mi to také, že s nimi mal čisto profesionálny vzťah ale s Cristianom je to niečo viac.

Šigy
Šigy

Výborný článek hat

olinho
olinho

wau, super clanok a skvele info zo zakulisia, dik thumbsup

De la Red
De la Red

Ancelottiho nemáš? biggrin

Šigy
Šigy

Dá se to sehnat i jako audioknha? biggrin

PacoGento11
PacoGento11

Alex Ferguson: Môj život sa da zohnať ako audiokniha wink kniha Carla Ancelottiho: Klidné vedení bohužiaľ nie.

Dantes
Dantes

Šak to není celé...

PacoGento11
PacoGento11

a som napísal, že to je celé ?

Dantes
Dantes

Dle toho jak jsi to psal, jsem to bral, že je to celé a Carlo je jen kousek.

anade1
anade1

Nemám slov, neskutečný článek. hat Seš borec, stálo to určitě hodně času to dát tak hezky dohromady. Ale je to úžasný!

merengues
merengues

Parádní práce thumbsupsmile . V té kabině plné hvězd je to ještě ostřejší, než jsem čekal a jenom se potvrdilo, že mladí nemůžou dostávat víc šancí, pak by to trenér nezvládl. My ty nejlepší borce nemáme na to, aby 3-4x za měsíc odpočívali, ale aby hráli. Už tak rotujeme dost.

De la Red
De la Red (upraveno: )

Jinak ještě jedna zajímavost k Ruudovi. Z PSV přestoupil v roce 2001, ale United ho chtěli už o sezonu dřív. Kluby se dohodly, jenže kvůli problémům s kolenem neprošel prohlídkou. V PSV nesouhlasili, tvrdili, že je v pořádku, a tak se jeho stav rozhodli zdokumentovat na videu. On si ale přetrhl vaz a byl mimo do března příštího roku.

https://youtu.be/tE-Tm-rS6Po

Pro psaní komentářů se prosím přihlašte.