Míchel Salgado

Míchel Salgado
Datum narození: 22.10.1975 (43 let)
Místo narození: Las Nieves
Národnost: Španělsko
Pozice: obránce


Míchel Angel Salgado Fernández, jak zní jeho celé jméno, se narodil 22. října 1975 v malém městečku Las Nieves, v provincii Pontevedra nedaleko Viga. S fotbalem začal v mládežnických výběrech Celty Vigo. Již roku 1995 zadebutoval v první španělské lize v barvách právě Celty Vigo. Následně byl ale poslán na hostování do druholigové Salamanky. Tam odehrál skvělá utkání, odehrál 36 zápasů v nichž střelil jednu branku. V následujícím roku se vrátil z hostování do Celty Vigo, odehrál 25 utkání a natrvalo se usadil na pravé straně obrany.

Sezóna 1998/1999 ukázala kvality Michela Salgada. Nevystoupil pouze ve dvou zápasech Primera division, nejen skvěle bránil, ale dokonale podporoval útočné akce a vstřelil tři branky. Stal se oblíbencem fanoušků ze stadionu Balaidos. Když byl potrestán žlutou kartou, která mu neumožnila odehrát důležité utkání Primera division, fanoušci zorganizovali demonstraci za zrušení trestu. Neuspěli, ale jejich čin svěčí o jeho oblibě.

Spanilá forma mu umožnila debut v reprezentaci Španělska, zanedlouho se stal stálým členem obranné čtveřice. O Michela se začaly zajímat největší kluby světa – AS Řím, Juventus, Arsenal, Liverpool, Deportivo, Barcelona a Real Madrid. A právě Real Madrid jej získal za 2 miliarty peset (14 miliónů euro) jako náhradu za Christiana Panucciho, který odešel do internu Milán.

I v Madridu se mu dařilo, i když už díky lepším spoluhráčům nevyčníval jak v předchozím působišti. První sezónu u Merengues zakončil 29 starty v lize.V druhé zvedal pohár pro vítěze Ligy Mistrů po vítězství 3:0 nad Valencií, když na první gól nahrál Fernandu Morientesovi. Po sezóně odjel ze Španělskem na EURO 2000, kde jeho tým smolně vypadl z pozdějším vítězem z Francie.

Po prezidentských volbách, kdy Florentino Peréz nahradil Lorenzo Sánze, který Michela do Realu přivedl, se objevily spekulace, že nový prezident s Michélem už nadále nepočítá. Na pravou obranu koupil Kamerune Geremiho Njitapa.

Michel Salgado dal ale všem jasně najevo, kdo je lepší. Zatím co Geremi přestoupil nevytěžován do Chelsea, Míchel Salgado zůstal v Realu Madrid a vyhrával s ním co se dalo…

Míchel Salgado se rozloučil s Realem Madrid - 05/08/2009
Očividně velmi dojatý Míchel Salgado se tuto středu rozloučil na tiskové konferenci s klubem i fanoušky. S jedenácti získanými trofejemi a v doprovodu své rodiny poděkoval Míchel za deset let strávených v Bílém baletu a vyjádřil také svoje bezprostřední pocity: hrdost, že mohl oblékat dres Realu Madrid, ale i smutek, který cítí, když teď musí odejít.

Jorge Valdano:
„Jsme tady, abychom se rozloučili s jedním velikánem. Máme dvě svědectví o působení Míchela v Realu Madrid, jedním jsou trofeje, které pomohl získat a další je v záběrech, které jsme právě viděli. Obě tyto věci nám pomáhají pochopit význam Míchela v posledních deseti letech v Realu Madrid. Odchází velká osobnost, velký profesionál, hráč, která v klubu zanechá stopu, v kabině i mezi fanoušky. Jako u všech loučení je to smutné. Ale během té doby v Realu Madrid udělal tolik dobrých věcí, že jsem mu chtěl poděkovat veřejně, protože jeho chování bylo vždy dokonalé. Real Madrid, jeho prezident, sportovní vedení a všichni, co jsou součástí rodiny madridistas jsme Míchelovi dali obrovské díky. Chceme mu říct že, odchází z klubu, ale tohle bude stále jeho domov, protože stopa, kterou tu zanechal je obrovská a všichni jsme mu velice vděční.“

Míchel Salgado:
„Bude to těžké, protože i když jsem věděl, že se dojmu, ani mi nedali čas. Dojalo mě to video. Přišel ten očekávaný den, protože život je takový. Je to těžké odejít z tohoto domova po deseti letech v Realu Madrid, klubu, který mi dal po fotbalové i osobní stránce všechno. Byla to jedna dekáda a moje pocity jsou teď smíšené. Na jednu stranu cítím smutek, protože odchod je smutný a tím víc, když jsem se naučil milovat Real Madrid. Jako malý jsem miloval Celtu, ale Real Madrid jsem miloval z hloubi srdce, a proto je těžší odejít. Na druhou stranu mám také pocit radosti, protože když se ohlédnu, cítím pýchu, že jsem byl deset let v nejlepším klubu na světě, kde byly kladeny největší nároky a být tu den za dnem byla chlouba.“

„Real Madrid pro mě bude celý život něco výjimečného a chci poděkovat Jorge Valdanovi a vedení, že mi dali šanci rozloučit se a trochu si prodloužit sportovní život. Bude pro mě velmi těžké obléknout jiný dres, ale teď, když odcházím domů, ještě cítím, že můžu hrát dalších pár let fotbal a užívat si toho, co je mým životem.“

„Chci poděkovat všem zaměstnancům tohoto klubu, protože oni nám dávali každý den pocítit vlastní velikost, dokazovali nám svou podporu, dávali nám lásku a rozmazlovali nás. Také chci poděkovat všem prezidentům, které jsem měl, všem trenérům a také těm, co jsem nezažil, protože všichni vytvářeli historii klubu. Dále děkuji hráčům a přátelům, protože bylo výsadou být po jejich boku a sdílet šatnu s nejlepšími na světě. Zvláště chci poděkovat těm, kteří se mnou byli deset let: Raúlovi, Ikerovi, Gutimu a také Robertu Carlosovi, s kterým, i když tu už není, jsem měl hodně společného a také je to kmotr mé dcery. Děkuji své rodině, svým sourozencům a své ženě a dětem, kteří mě podporovali každý den, hlavně v posledních letech, když bylo vše složitější. A samozřejmě svým rodičům, kteří vím, že by dnes byli pyšní. Oni mě udělali takovým, jaký jsem a za všechno vděčím jim, moje skromná a pracovitá povaha také odráží, kým byli oni. Nezapomenu na svého agenta, Ginése Carvajala.“

„Jsem hrdý, že za sebou nezanechávám jen tituly a odehrané zápasy, ale myslím, že také mnoho přátel, kteří se mnou v tomto městě a v tomto klubu s láskou jednali. V životě je těžké udělat si přátele a cítím hrdost, že mám přátele, kteří mě dnes doprovází.“

„Loučím se se slovy, že si myslím, že Real Madrid bude vždy velký svými fanoušky, kteří jsou tak nároční, ale také tak skvělí. Chci se rozloučit s fanoušky pozdravem na Trofeji Santiaga Bernabéua, protože jim chci poděkovat za lásku a respekt během těch deseti let. Je náročné získat si lásku a respekt všech fanoušků, když tady hráli tak skvělí hráči. Nakonec chci poděkovat vám všem, že jste mě nechali vyjádřit, co jsem každý den cítil a dali mi prostor, abych mohl říct svůj názor. Děkuji všem. Od teď budu velkým fanouškem Realu Madrid, budu trpět a užívat si s Realem Madrid. Není to loučení, doufám, že se brzy shledáme. Cítím se poctěn, že jsem mohl nosit tento dres deset let.“

Jak tvoje rodina přijala zprávu o tvém odchodu z Realu Madrid?
Pro rodinu je to stejně tak těžké jako pro mě. Také pro mé děti, které, i když jsou malé, se mě ptali, proč odcházím z Realu Madrid a já jsem jim řekl, že život je takový. Také je to velká novinka pro mou rodinu, kteří jsou hrdí na to, co jsem v tomto klubu odvedl.

Jakou vzpomínku si uchováš?
Je těžké říct jen jeden den, protože jsem měl velké štěstí prožít v tomto klubu hodně skvělých chvil. Ale asi nejvýjimečnější titul, protože byl první a v prvním roce mého působení, je z finále v Paříži. Ve chvíli, kdy jsem centroval na Morientese, jsem se cítil Mistrem Evropy.

Nepřemýšlíš někde v tvých nejhlubších myšlenkách, že tuto sezonu, která se tak dobře vyvíjí, by jsi mohl pokračovat?
Vždy na to myslíš. Ale ta chvíle byla očekávaná a věděli jsme, že přijde, i když si to nepřiznáš. Ale když začínáš s týmem přípravu, máš nějakou naději. Ale teď, když přemýšlím chladně, je těžké přijít o ten význam a bylo by pro mě těžké, kdyby se Real Madrid dostal do finále Ligy mistrů a já bych nemohl být na hřišti. To by bylo nejhorší. V životě je třeba vidět věci v jiném světle a vidět, že kruh se uzavře. Nejde o to nestát v cestě, ale ustoupit. Klub mi dal možnost prodloužit svůj sportovní život a fotbal je v našem životě velmi důležitý.

Za kterého trenéra jsi se nejvíc naučil?
Popravdě ten, s kterým jsem byl v Realu Madrid nejdéle, a který se tu setkal s těmi nejlepšími, byl Vicente del Bosque. S ním jsem prožil ty nejlepší chvíle v Realu Madrid. Co se týče ostatních trenérů, chci všem poděkovat, protože od všech jsem se něco naučil.

Jak jsi zvládal poslední dva roky, kdy jsi se z reprezentanta stal hráčem, který sotva hrál?
To je normální pokles, v Madridu není žádný průměr, není to jak v jiných týmech, v Madridu jsou ty propady velké. Můj sportovní život se vyvíjel přirozeným způsobem. Čtyřměsíční zranění bylo klíčové, ale postupně jsem se zotavoval a mám sílu soutěžit na vysoké úrovni, ale nároky Realu Madrid jsou jiné a denně sem přichází ti nejlepší na světě s 20 nebo 22 lety, velmi silní a trenéři si musí vybrat ty nejvýkonnější hráče. Bylo to těžké, protože celý svůj život jsem hrál každou neděli a každou středu, ale když se nad tím zamyslíš, život je takový a prostě musíš hrát méně.

V Irsku to vypadalo, že budeš pokračovat. Ovlivnil Pellegrini tvoje rozhodnutí?
Nemá to nic společného s Pellegrinim, choval se ke mně úžasně, jako ke každému. Je jasné, že jsem byl plný nadějí, ale s příchodem nového beka se ten post obsadil. Byli jsme čtyři a klub se musel rozhodnout. Začali jsme o tom mluvit a dospěli jsme k oboustranné dohodě. Byla by hloupost, nějak to dramatizovat. Je to dobré pro trenéra, pro Real Madrid a pro mě. Ale myslím si, že ještě můžu hrát dva nebo tři roky na vysoké úrovni.

Překvapilo tě rozhodnutí klubu? Kdo tě přesvědčil?
Rozumí se, že když tě klub povolá a navrhuje řešení, je nejlepší možný způsob to přijmout. V kádru jsou čtyři beci a já jsem ve fotbale už dlouho a nemusí mi říkat, že můj čas v Realu Madrid už dospěl ke konci. Je třeba se na to dívat jako na další stránku života, život je takový a jsem pyšný, že jsem se s Realem Madrid takhle rozloučil. Přišel jsem před deseti lety a loučím se lépe, než bych si to teď vůbec dokázal představit. Jsem na tento den hrdý.

Vždy jsi byl upřímný, jaký je teď tento tým?
Fenomenální. Mrzí mě, že nemůžu zůstat. Byl sestaven skvělý tým s velkými schopnostmi. Posily, které přišly, přidávají tomuto skvělému týmu na kvalitě. Je to vyrovnaný tým po všech stránkách a kromě toho má individuální talent, který mu v posledních letech scházel. Hráči jako Kaká nebo Cristiano Ronaldo, kteří mohou zápas zvrátit v kterékoli chvíli. Když k nim přidáte hráče, kteří už tu jsou jako Raúl, Pipa, Ramos, nemám co dodat. Tým je úžasný. Bude hodně bojovat a já si to budu hodně užívat. Myslím si, že teď začíná éra titulů.

A co teď budeš dělat?
Prozatím se loučím s klubem. Teď budu mít volnost přijímat nabídky, které přijdou a vybrat si tu nejlepší možnost pro mě a rodinu. Teď se budu muset rozhodnout, ale chci hrát co nejdříve, protože nebudu čekat.

Co bylo v posledních 48 hodinách nejtěžší?
Nejtěžší bylo přijmout fakt, že se můj život trochu změnil. Real Madrid byl vážně velmi důležitou součástí mého života a najednou se to změnilo a teď přijmout že musíš odejít bylo to nejtěžší. Ještě jsem si nepřipustil, že zítra musím jet do Toronta, postupně si na to zvykám a až přijde čas začít znovu trénovat v jiném týmu, vše bude na správném místě.

Rozloučil jsi se s týmem?
Rozloučím se s nimi osobně dnes večer. To bude dost dojemné, protože se také budu loučit s lidmi, kteří se mnou byli každý den.

Říkal jsi, že doufáš v brzké shledání, plánuješ se vrátit?
Na to je brzy. První zřejmou věcí je to, že chci pokračovat s fotbalem, ale do budoucna nikdy nevíš, co se stane. Budu tu pro Real Madrid, pokud zavolají.

V těchto dnech musíš přijmout novou roli, přemýšlel jsi, že by jsi se mohl vrátit na Bernabéu v jiném dresu?
To je to nejtěžší. To je jedna z věcí, kterou musím zvážit ve chvíli, kdy se budu rozhodovat, ve kterém týmu hrát. Bylo by těžké přijet na Santiago Bernabéu, to bude jedna z věcí, které zvážím.

Po odchodu z Realu Madrid odehrál Salgado ještě tři sezóny v Anglickém Blackburnu, za který si připsal 73 startů a 1 gól a v roce 2012 se s fotbalovou kariérou rozloučil.

Liga Mistrů
2
La Liga
4
Evropský Superpohár
1
Španělský Superpohár
3
Interkontinentální Pohár
1
Mistrovství Evropy U-21
1


• Celta Vigo (1994 - 1999)
- UD Salamanca (hostování, 1996 - 1997)
• Real Madrid (1999 - 2009)
• Blackburn Rovers (2009 - 2013)